Prosinec 2017

Sherlock Holmes

29. prosince 2017 v 14:25

Hráč: Nathy - Jméno: Charles Jobs - Práce: Studentík - Věk: 11 let - FC: Finn Wolfhard/Benedict Cumberbatch
Pan Holmes byl přesně to čemu by se nedalo říkat 'vymodledný spolubydlící'. Nicméně, jestě předtím než se z něj stal egoman, který každému řekne přesně to, co má na jazyku, aniž by se staral o to, jaké následky to na vás zanechá. Holmes se narodil jako třetí děcko Violet Sherrinfordové a Sigera Holmese někde uprostřed Yorkshiru. Ačkoli žije v Anglii a chová se (vesměs) jako pravý Angličan jeho původ sahá mnohem dál, pochází z rodu nižších šlechticů, do kterého patří například francouzský umělec Horace Vernet, který byl bratrem Holmesovi babičky. Jeho rodokmen je však mnohem pestřejší, je také z části Čechem.
Studoval na Oxfordu a v Cambridge, ty současně dokončil s vyznamenáním, již zde rozvíjel své obdivuhodné dedukční metody, svým spolužákům se zde věnoval jako detektiv amatér. Ostatně, tento jeho koníček může za to, že se seznámil s válečnou troskou Johnem Watsonem. Jakkoli byl jejich vztah zpočátku na nože, vzniklo mezi nimi cosi čemu by se dalo říkat přátelství. Snad může právě Watson za to, že se z něj stala ta odpornost jako milý člověk. A jak se objevili v Storybrooku? Mohl za to jeden z mnoha vyřešených případů, Watson byl unesen v podvečer pálení Guye Fawkese. Nápovědou, k tomu, kdo ho snad mohl ohrozit byl spam, zbytečná zpráva. Na místo, kde byl držen Watson dorazil přesně včas, aby viděl, jak plameny začínají požírat kusy oděvu a pak... Černo, vše zmizelo v kouři, který je přemístil do Storybrooke. Z detektivního poradce se stal kluk, který má problémy s tím se začlenit, žije pouze se svobodnou matkou a vzhledem k častým vidinám musí docházet k doktorovi. Zkrátka... Je tak neobyčejný, jak jen kluk jeho věku může být, jelikož přes to přes všechno, je stále Sherlock.

Zajímavosti: Umí hrát na housle. Má rád psy, především pak bernardýna Rudovouse, kterého vlastní soused doktor. Od nepaměti má problém s vidinami, snad by se jim dalo říkat vize, jelikž jeho mozek pracuje stále rychleji než je běžné, nepřímo si uvědomuje, co je vlastně zač, přestože mu byly vzpomínky vymazány, stejně jako ostatním.

Doktor Watson

26. prosince 2017 v 17:09

Hráčka: Wiwi - Jméno: Errol Triggs - Práce: Doktor, psycholog na volné noze - Věk: 38 let - FC: Martin Freeman
Čo sa stane, ak muž, ktorý takmer polovicu svojho života prežil vo vojenskej službe, kde oddane slúžil svojej vlasti, odrazu skončí naspäť v civilnom prostredí, kde sa nemusí báť, že by naňho niekto spoza rohu vytiahol zbraň a chcel ho zabiť? Buď sa z neho stane nebezpečný paranoidný šialenec alebo sa mu podarí nájsť si miesto vo svete. Johnovi sa našťastie začleniť podarilo vďaka tomu, že mu osud udelil druhú šancu v podobe riešenia prípadov s najlepším detektívnym konzultantom na svete. Napriek tomu, že John sa na prvý pohľad zdá ako utiahnutá osoba, ktorá býva skôr pozorovateľom než niekým, kto koná, v ohrození, a keď je to potrebné, sa ukáže jeho odvaha, neohrozenosť, ochranný inštinkt a chladnokrvné konanie a premýšľanie pod tlakom. John patrí medzi veľmi trpezlivých mužov: dokáže sa vysporiadať s nočným hraním na husliach, dňami absolútneho ticha i osočovaním jeho osoby, pretože napriek svojej nadpriemernej inteligencii je pre Sherlocka stále idiot. Občas sa však pohár jeho trpezlivosti preleje natoľko, že sa prejaví jeho starostlivo ovládaná výbušná povaha. Tvorí však spojítko medzi realitou a Sherlockovou mysľou, kam sa uchyľuje počas riešenia prípadov a stráca prehľad o bežnom svete (niežeby John niekedy postrehol, že by sa Sherlock zaujímal o bežný svet, pokiaľ to nebolo spojené s prípadom). Tento vzťah vôbec nie je jednostranný. John na oplátku dostáva pocit zadosťučinenia a uvoľnenia, lebo dostane svoju dávku adrenalínu, na ktorom je závislý rovnako ako Sherlock na kokaíne a cigaretách. Nakoľko nie je vodcovská povaha, Sherlock je pre neho niekto, kto mu povie, čo má robiť a koho môže nasledovať do boja. Z jeho pohľadu sa dokonale dopĺňajú: on je iracionálnosť k Sherlockovej racionálnosti, ľudskosť k jeho ľudskosť k jeho sociopatovi, emócie k jeho bezcitnosti, obetavosť k jeho egoistickosti... A ako to, že sa ocitol v Storybrooku? Stalo sa to uprostred riešenia jedného z prípadov. John sa ocitol uväznený v horiacej vatre, ktorú práve zapaľovali. Jeho omámený stav mu však nedovoľoval sa vôbec odtiaľ dostať a pomaly si uvedomoval, že sa okolo neho deje niečo, čo zrejme skončí jeho smrťou. Vtedy sa ho zmocnil zvláštny pocit a skončil v tomto väzení. Bez všetkých spomienok a priateľa je jeho život zvláštne prázdny. V snahe zaplniť to prázdne miesto je z neho workoholik. Pracuje v nemocnici ako praktický doktor a voľnom čase načúva problémom ostatných. Keď ich počúva, má tendenciu sa vždy pozerať na kreslo oproti nemu, ktoré je vždy prázdne ale má neodbytný pocit, že tam niekto zvykne sedávať. V noci sa budí na nočné mory naplnené dymom a ohňom a s pocitom bezmocnosti, ktorý si nedokáže vysvetliť. Vlastní bernardína, ktorého meno je Červenofúz. Pomenoval ho tak jeho malý sused a jemu sa to zdalo milé, preto sa ho nesnažil presvedčiť, aby mu vymyslel radšej iné.

Krysař

18. prosince 2017 v 18:46 Postavy

Hráč: Elle - Jméno: Elias Donowitz - Práce: Deratizér, muzikant - Věk: 33 let - FC: Eli Roth
Žil byl jeden tajemný muž s ještě tajemnější píšťalou. Nevyhrával na ní pro zábavu ani pro potěchu ucha. Píšťala smrt přiváděla. Odkud jí tajemný muž beze jména měl, možná ani sám nevěděl. Chodil od města k městu a kde jej požádali, pomohl s jejich problémem. A jaký problém měli města, do kterých zavítal? Byla přemnožena krysama. Když vztek, jak pára v kotli bez ventilu vře a napíná se ptají, přijde muž. Má v mlze zahalenou tvář a tisíc jmen. I Krysař mu říkají. A tak se tento muž dostává do města Hameln, které má stejný problém jako města před ním. Krysař nabídne svou pomoc a oni mu na oplátku nabídnou tučnou odměnu, když svůj úkol vykoná bez chyby. Tajemný muž má jedinou podmínku, jakmile začne hrát na ulici ani noha nesmí stát. Tak mu lid z Hameln slíbil. Večer Krysař začal na píšťalu hrát. Krysy vylezly ze svých děr a následovaly hrajícího muže jako zhypnotizované až k řece Weser, kde se krysy utopily. Muž svůj úkol splnil, ale jakmile mělo dojít k platbě platící měli každý den jinou výmluvu, proč mu peníze nemohou dát. Každému jednou dojde trpělivost a naštvaný Krysař odešel z města se slibem, že se vrátí. A jak slíbil, on splnil. Za několik měsíců se do města skutečně vrátil. Lidé nevěděli, co od něj očekávat, ale zřejmě si s tím nedělali moc velkou hlavu, když jej ve městě nechali. Krysař si počkal na černočernou noc a opět večer začal hrát na svou píšťalu smrti. Ale tentokrát píseň byla jiná a zcela jiná skupina na ní slyšela. Z domů vyšli děti, chlapci i děvčata různého věku. Zhypnotizovány písní stejně jako předtím krysy, následovaly Krysaře daleko daleko od města. Když se rodiče probrali a zjistili to, okamžitě se vypravili své děti hledat. Ale nikdy je nenašli. A kam je Krysař zavedl? To si ani on nevzpomíná, poté co se dostal do Storybrooku a celá jeho paměť prošla mírným promazáním.

Sven

18. prosince 2017 v 18:42 Postavy

Hráč: Elle - Jméno: Stan Reindeerer - Práce: Sochař a zelinář - Věk: 38 let - FC: Jim Carrey
Žil byl kdysi jeden malý sobíček, kterého před jistou zkázou zachránil zásah malého človíčka. Z dětského druha a mláděte soba se stali nerozluční přátelé. Sven byl prakticky jedinou rodinou, kterou Kristoff, malý osiřelý človíček měl. Pokud nepočítáme mluvící šutřiska, komunitu trolů, která se jich obou ujala a vychovala je. Z Kristoffa se stal kamenolamač, v čem mu s ochotou pomáhal Sven, o kterém by se dalo říci, že má srdce labradora, věrného psího společníka. Oba si byli tak blízcí, že i přestože Sven neuměl mluvit, Kristoff mu rozuměl. Dost často mluvil i za něj velmi legračním hlasem. Jak by se dal Sven popsat? Je velký, hnědý a má takové legrační paroží. Ještě něco? No … je to sob. Sven tu byl vždy pro Kristoffa, když se nacházel na křižovatce důležitých rozhodnutí a vždy se mu snažil dopomoci k té správné cestě. Jeho osobnost je téměř stejné jako Olafova, malého sněhuláčka. Oba jsou milý a rychle se dokáží spřátelit, proto si ho poté Sven i oblíbil, i když mu zpočátku chtěl sníst jeho mrkev, kterou měl jako nos. Vlastně se mu jí povedlo sníst, ale hned mu jí vrátil. Stejně dobrý vztah měl i s Annou, zalíbila se mu prakticky na první pohled, zvlášť když mu přinesla hromadu mrkví. Ale to jsme přeskočili od příběhu. Po zmražení království, se Kristoff a Sven chystají na další cestu na Severní horu. Nakupují v jednom obchodě vybavení a zásoby, kde se také poprvé seznámí s Annou. Obchodník si naúčtuje směšně vysokou cenu a Kristoff ho k jeho nevůli nazve křivákem. Ten je okamžitě vyhodí, ale oni se i přesto ubytují ve vedlejším seníku. Tam Sven poslouchá, jak Kristoff zpívá svou píseň o sobech, o kterých tvrdí, že jsou lepší než lidé. Co by se na tom Svenovi nemohlo líbit? Později se k nim přifaří i Anna, sestra královna, která uvrhla celé království do mrazáku, jelikož zaslechla, kam míří a potřebovala by odvoz. Kristoff přijímá až poté, co mu Anna předloží výbavu a pytel mrkví, které chtěli koupit. Sven byl zaručeně raději, že s nimi Anna půjde než aby někde zapadla nebo jí roztrhali vlci. Které samozřejmě na cestě též potkali. Ztratili přitom saně a Kristoff se chtěl vrátit, ale Sven ho nenechal. Nesnesl by pomyšlení, že by tam nechali Annu samotnou. Na to si jí až moc oblíbil. V lese později objeví Olafa, sněhuláka, kterého si Anna s Elsou v dětství vytvořili, akorát nyní byl až trochu moc živý. Sven si ho též oblíbí díky jeho ztřeštěné osobnosti, ale také díky jeho nosové mrkvi, ke které by se s chutí dostal. Jakmile konečně dosáhnou Elsina paláce, je nucen Sven zůstat dole, jelikož by nevyšlapal všechny ty ledově kluzké schody. Když se konečně Sven dočká jejich návratu nejsou sami. V patách jim je obrovský ledový obr, před kterým vezme nohy na ramena i Sven. Ten to sice vezme jinou stranou, ale brzy se všichni sejdou u krásného srázu, ze kterého popadají jako hrušky ze stromu. Jejich trable zaručeně nekončí, když zjistí, že je Anna nechtěnou náhodou Elsou očarována a pomalu, ale jistě umrzává. Proto jí vezmou k jejich adoptivní rodině, kde jim hlavní vůdce šutříků Pabbie prozradí, jak mohou Annu zachránit. Jedině polibek z pravé lásky jí zachrání před smrtí. Kristoff hned začne myslet na Hanse, muže, o kterém Anna tak básnila. Sven to viděl jinak. Byl svědkem toho, jak se ty dva sblížili, jenže Kristoff byl hlava tvrdohlavá a na hrbě svého přítele jí odvezl zpátky do Arrendellu. Ponechal jí tam v Hansových rukách a odešel. Opět k nelibosti Svena. Rozhodně by ho měl poslouchat častěji, slepoun tupý! Kristoff se po cestě utápěl v depresi, zatímco Sven se mu snažil domluvit, aby se vrátili. Proběhla menší hádka, což je velmi vtipné, když tu mluvíme o člověku a sobovi. Během jejich argumentace postihla Arendelle krutá sněhová bouře. Až to konečně dokopalo Kristoffa k tomu, aby naskočil na Svena a vypravil se Anně na pomoc, i když ještě netušil, že jí bude doopravdy potřebovat. Po jejich cestě po zamrzlé vodě se bouře čím dál víc stupňovala, což přimělo Svena běžet rychleji. Jenže led se začal lámat a aby zachránil Kristoffa, vyhodil ho ze svého sedla a sám spadl do vody. Chvíli to vypadalo, že je po Svenovi, ale tenhle sob má sakra tuhý kořínek. Ke Kristoffově úlevě se mu podařilo vyplavat na nejbližší kus ledu, kde dal najevo tomu tupému človíčkovi, aby pokračoval za Annou. Po nějaké době se mu podaří dostat za ostatními, aby ke své hrůze zjistil, že je z Anny kus ledu. Přidá se ke smutnění do té doby než Elsina láska prolomí kletbu a Annu přivede zpět k životu. K jeho radosti si i Elsa uvědomí, jak odmrazit království. Během toho Sven chytá nadšením sněhové vločky. Za jeho statečnost je později odměněn medailí cti, i když pro něj větší odměnou je to, že se Kristoff konečně uráčí vyznat své city Anně. Ještě před tím od Anny dostanou zbrusu nové saně. Vše by mělo šťastný konec, kdyby pohádkové země nepostihla kletba a oni se neocitli ve Storybrooku. Ze Svena se stal člověk bez vzpomínek na jeho přátele, alespoň do doby než kletba pominula.

Srdcový kluk

18. prosince 2017 v 18:37 Postavy

Hráč: Elle - Jméno: Victor Vega - Práce: Nájemný odklízeč bližních svých - Věk: 48 let - FC: Michael Madsen
Žil byl kdysi jeden dlouhatánský Stayníček. Možná také vždy nebyl tak dlouhatánský, ale jak jej známe dlouhý byl. Pracoval pro Krvavou babu … tedy Červenou královnu, jakožto její hlavní stráž i rádce v jednom. Královna v něm měla jistou oblibu, kterou on nesdílel. Ale najevo to jistěže nedával. Kdo ví, proč neměl královnu rád, tak jak by si ona přála. Bylo to tou obří hlavou? Či velké velikosti měl raději u jiných částí těla? To ví Stayne. Jakožto její hlavní macho, byl v zemi obávaným postrachem všeho živého i neživého. Pokud v sobě kdy měl něco dobrého, tak to bylo již dlouho zakopáno někde pět, šest sáhů pod zemí. Krvavá baba … tedy Červená královna očekávala, jako každý, návrat Alenky. Ta se dle předpovědi vrátila, bylo jí ukázané Orákulum, ve kterém je řečeno, že "Jejich Alenka" setne hlavu Tlachapoudovi. Chudák holka je vržena do horrorového "snění" ve chvíli, kdy se zjeví Pentlochňap. Ten dokonale odežene veškeré očumovatele od kusu papíru … tedy Orákula, který náš Stayník zrekvíruje. A co je zrekvírováno se již zpět nenavrací. Jakožto nejvyšší frajer se vrátí za Krv … královnou a jako největší kabrňák jí Orákulum předá. Ta je nadšená jak Orákulem, tak i jeho návratem. Přesto mu přidělí další úkol a to nalézt Alenku, která již někde ťápe po jejich zemi. Jenže Staynův čich není tak dobrý, aby vyčmuchal devatenáctiletou holčičku, jednoduše nemá pedobearské smysly a tak nalže psovi Ohařovi … ne tomu z Hra o trůny … že jeho rodina bude volná, když jej dovede k Alence. Pes na to skočí, čemuž se on i jeho mluvící kůň vysmějou. Psi taky na vše skočí, že? Ohař je dovede až na čajové sezení Staynových tří oblíbených magorů - Kloboučníka, Březňáka a Mali. Číča ušklíbaná stačila vzít do kočičích a Alenka byla dokonale ukryta v čajníku, což stále nemá na nejlepšího hráče na schovávanou Benjena Starka. Zatímco si Stayne obhlížel sešlost, Ohař se dočmuchal k Alence, ale stačilo, aby Kloboučník pronesl památnou větu "Pryč s krvavou babou." Bayard si hned rozmyslel, na čí straně stát. Rozeběhl se na druhou stranu a svedl tím Stayna z cesty. Ohař ho již na cestu nenavede, tudíž se vrací zpět ke královně, která si mezitím stačila ochočit obřisko jménem Em z Embradge. Do toho se Stayne na první pohled zaláskuje, aniž by kdokoliv z nich tušil, že to obří stvoření je ve skutečnosti Alenka. Večer se chtě nechtě zjeví u královny na jejím balkóně, kde si mu vylévá své srdíčko. Na to jí on může odpovědět jen toto "Lepší vzbuzovat strach než lásku." Červená královna je touto radou potěšena a obejme jej s tím, že má stále jeho, nacož se Stayne zrovna nadšeně netváří. Jeho srdcové očiško zaručeně patří jiné. Ještě téhož večera narazí na Alenku, kterou přitiskne ke stěně a zkusí na ní nejhorší balící finty, které svět kdy viděl, s čímž ho Em pošle do háje. Naneštěstí to celé viděla i jedna z královniných dam. Celé jí to vyžvaní a když za to chce nechat Staynovi setnout hlavu, což byla její univerzální odpověď na vše, pašák to svede na Alenku. Královna mu to sežere i s navijákem a poručí mu, aby jí přivedl Em, které chce nechat setnout hlavu. Ten jí nalezne u Kloboučníka v dílně, kde jí obviní za neoprávněné svádění. Ale chrabrý blázen Kloboučníkový společně s Mali jí pomůžou k útěku, ale předtím se vyzradí její pravá identita. Staynovi se nepodaří Alenku dostat, zato dostane od královny tři krásné facky, když přizná útěk té, kterou Červenka tak moc chce. Ale aby nebyl mlácen jen on, vyzradí své královně, kdo bloncce pomáhal. Což se rovná samozřejmě popravě. Poprava se zrovna nevyvede, což je zcela bezpředmětné, když královna hned nato vyrazí proti své sestře a nezapomene si do boje vzít svého mazlíčka Tlachapouda. Stayne jí samozřejmě následuje, proč by také zůstával pozadu. Během sólo souboje Tlachapouda s Alenkou se nakonec přidají všichni a Stayne se utká s Kloboučníkem, který mu dá docela na tlamu. Alenka setne hlavu příšeře a zvítězí. Královna je uvržena do věčného zatracení a kdopak není její bloudícím společníkem? Nikdo jiný než ubohý Stayníček. Ten než by s ní strávil věčnost se jí pokusí zabít, což je mu zabráněno. Ani milost v podobě smrti mu dána není. A po cestě k jejich bloudící cestičce se zjeví jako všichni ve Storybrooku bez jediné vzpomínky na Říši divů. V tomto světě mu dokonce i narostlo nové oko. A jako všem se mu vzpomínky zase jednou vrátí. Ale kdo ví, zda to bude pořád ten samý Stayne jako předtím.

Zlá královna

13. prosince 2017 v 19:38

Hráčka: Alci - Jméno: Regina Mills - Práce: Starostka Storybrooke - Věk: 43 let - FC: Lana Parilla
Regina se narodila do chudé rodiny, její matka byla velmi ambiciozní a chtěla se zbavit šlépejí chudoby a mlynářského života, to se jí podařilo když okouzlila prince a budoucího krále v jejich království. Stala se tak Královnou a povila dvě dcerky, jednu nemanželskou, kterou musela poslat pryč aby nepřišla o postavení a druhou jejíž otec byl její manžel a král. Ano, byla to Regina, vyrůstala jako princezna, zároveň ji ale matka učila umění magie, vkládala do ní veliké naděje a díky tomu na ni byla velmi strohá a přísná. Regina ji milovala i nenáviděla zároveň. Když jí bylo osmnáct, zamilovala se do podkoního, milovala koně a spolu byli tolik šťastní. Její matka to ale nedokázala skousnout a tak chytře zařídila aby se jejich láska nenaplnila. Princezna Sněhurka, která vyzvonila její tajemství vběhla Danielovi (podkonímu) do cesty a když ji Regina zachraňovala zalíbila se králi Leopoldovi, což byl vysněný manžel pro Reginu z pohledu její matky Cory. Daniela zabila a provdala Reginu za krále Leopolda. Reginino srdce tím ztemnilo. Král Leopold zemřel a ona se živila nenávistí ke Sněhurce, která uprchla dyž ji chtěla zabít a stala se zbojnicí. Aby mohla Sněhurku objevit a zbavit se jí zaprodala se Rampelníkovi, pokřivenému zvířeti v těle člověka, který vládl vychytralostí a černou magií. Byla u něj v učení a stala se díky tomu mistryní magie. Sněhurku zaklela otráveným jablkem, ale byla zachráněna polibkem z pravé lásky. Sněhurka nalezla své štěstí v rukou prince Krasoně, kterého si vzala a povila dcerku Emmu, kterou ale poslali pryč aby unikla ze spárů kletby, kterou Regina snesla. Pomsta byla dokonána, když uvalila na všechny v království kletbu, která přenesla všechny do našeho světa, do nově vzniklého městečka Storybrooku. Tam se jako jediná se vzpomínkami (spolu s Rampelníkem, který měl na kletbě své zájmy), se ustanovila starostkou a tak mohla pohybovat životem všech, kteří netuší kým nebo čím byli. V reálném, tedy našem světě, adoptovala syna Henryho, který je vlastním synem Emmy a vnukem Sněhurky a prince Krasoně.

Zajímavosti: V nitru je jen zraněnou bytostí, která má zlomené srdce ze smrti její lásky, vše ale pohřbila pod nenávist, díky které si našla černá magie cestu do jejího srdce a zatemnila jeho větší část. Je to vlastně také kletba, kterou na sebe uvalují bytosti propadlé černé magii. Málokdo se k nim ale dostane natolik blízko aby je temnoty osvobodil a jejich srdce opět prosvětlil dobrem.

Pocahontas

13. prosince 2017 v 19:31

Hráčka: Alci - Jméno: Padma Ravenfeather - Práce: Servírka v bistru - Věk: 28 let - FC: Padma Lakshmi
Pocahontas je známá indiánská princezna, která spojila svět kolonizátorů a původních obyvatel Ameriky. Měla být ženou velkého indiánského válečníka Kocouma, ale vůbec jej nechtěla. Pocahontas vždycky měl svou hlavu už od mala, nebála se postavit se i svému otci, náčelníku kmene. V tomhle případě jí to ale nebylo nic platné. Utekla tedy a když dorazila k pobřeží, narazila na zakotvenou loď, schovávala se v houští a uviděla španěle, kteří chtěli opanovat jejich území a získat jejich bájné zlato. Běžela vše povědět svému otci, ale po cestě spadla a zranila si nohu. nemohla vstát díky vyvrknutému kotníku a neměla jak se schovat, zůstala napospas kolonizátorům, jeden z nich jí našel. Bránila se ale snažil se jí vysvětlit, že jí neublíží. Představil se jako John. Pocahontas ale neměla vřelý vztah k cizincům, zlobila se protože chtěli její kmen podrobit a vzít jim jejich volnost a přirozenost. Nicméně John ji donesl do tábora, kde jej ale zajali a nařkli z toho, že to on Pocahontas zranil. O týden později se měla konat poprava, Pocahontas už byla schopná hodit a Johna vysvobodila z vězení, utekli spolu a ona mu ukázala krásy jejího světa. Proto se John rozhodl, že přesvědčí ostatní, o tom, že zde nic není a nechají tento kus země být, slíbil jí , že se vrátí...Tehdy na útesu se poprvé políbili, v tu samou chvíli se ale zvedl vítr a když se oba otočili uviděli vír zelené magie, pak následoval záblesk a od té doby netuší kdo je ani kde je John nebo že vůbec existoval. yní je Padma indická přistěhovalkyně do Ameriky, která si našla práci v bistru ve městě Storybrook a žije v podkrovním bytě nad ním...

Zajímavosti:
Nosí ráda přírodní věci, je ekoložka, vegetariánka a na krku nosí amulet s modrým kamenem.






Malá mořská víla Ariel

8. prosince 2017 v 20:06

Hráčka: Elle - Jméno: Addison Ryal - Práce: Soukromé očko - Věk: 23 let - Fc: Anastasia Baranova
Ariel se narodila jako nejmladší a nejmilovanější dcera krále Tritona. A s pozicí nejmilovanějšího dítka přichází i fakt, že si dítko vyloženě dělá, co chce. Přestože to každý ve vodním světě měl zakázané, nezbedná Ariel vyplouvala vždy na mořský povrch, aby se pokochala okolní krásou. Ráda sbírala nejrůznější věci, na které jí padl zrak. Jenže díky své zálibě prošvihla vystoupení před svým otcem, jež se za to na ní velice rozlobil. Nařídil svého nejspolehlivějšímu poddanému krabu Sebastianovi, aby zvídavé děvče uhlídal. Jenže to bylo mnohem obtížnější než se mohlo zdát. Dívka měla dokonalý dar v obcházení veškerých pravidel a zanechávání svých hlídačů za sebou. Jednoho krásného vodního dne byla Ariel uvelebená mezi svými nahrabanými cenostmi, když si všimla čehosi na povrchu. Po vyplutí zahlédla muže - prince Erika, který jí připadal jako nejkrásnější osoba na celém světě. Bláznivě se do něj zamilovala. Osud jí přál a ona se s ním měla možnost potkat díky či kvůli zákeřné bouři, jež pohřbila celou loď i s princem pod hladinou. Ariel prince zachránila a vynesla jej na břeh. Erik byl stále v mrákotách, dívčin obličej si nezapamatoval, zato její hlas ano.
Ariel nedokázala na prince zapomenout, čehož si všiml její otec král. Zeptal se na to Sebastiana a ten měl na mysli pouze Arielinino dobro, vyzradil pravdu králi. Ten se ohromně rozlobil, zničil celou Arielininu sbírku a ta plna zoufalství utekla přímo do náruče mořské čarodějnice Uršuly. Ta naslibovala dívce hory doly, zlaté voly, Ariel jí uvěřila, výměnou za lidské nohy a čas strávený na souši, musela dát Uršule svůj hlas.
Ta se dostala na pevninu, jenže princ jí nepoznal. Znal pouze její hlas, ale protože si myslel, že je to ztroskotaná princezna, ujal se jí. Ariel musela splnit ještě jednu podmínku. Nohy jí byly darovány pouze na dobu tří dní, pokud do té doby nepolíbí prince, stane se majetkem Uršuly. Jenže princ stále snil o své vyvolené a tím vše nahrávalo do karet ukrutné čarodějnice. Ariel se snažila, ale princovo srdce získat nedokázala. I přes snahu svých přátel se stala majetkem zlé čarodějnice. Se zlomeným srdcem i ztraceným hlasem se jednoho dne probudila ve sklepě, ve městě, jež se nazývalo Storybrookem se dvěmi myšlenkami - již nikdy se nezamilovat a pomstít se Uršule všemi dostupnými prostředky.

Nala

8. prosince 2017 v 19:26 Postavy

Hráčka: Cruel - Jméno: Christine Warren - Práce: Květinářka - Věk: 22 let - Fc: Katheryn Winnick
Narodila se těsně po tom ,co se její matka usadila ve Lví říši díky své kamarádce Sarabi. Její otec ,ale zmizel jakmile se doslechl že je její matka Sarafina těhotná. Nikdy tím však Nala nebyla tak poznamenaná ,protože svou matku nadevše milovala a ona pro ní byla matka i otcem v jednom. Už od malička se velice moc kamarádila s mladým princem Simbou ke kterému měla hodně blízko nedali bez sebe ani ránu. Jednoho dne jí Simba pozval ven a řekl jí ,že jí ukáže bezva místo s čímž ona souhlasila ,protože byla velice zvídavá. Po boku Simby se dostala za hranici Lví říše na tajuplné místo při pohled na něj se vám zjeví všechny chlupy na těle byl to Sloní hřbitov. Nala moc dobře věděla ,že se dostanou do pěkného maléru a také se jí to potvrdilo jakmile je začaly nahánět hyeny. Naneštěstí do téhle situace zasáhl Simbův otec Mufasa a my se vrátili v bezpečí do Lví říše samozřejmě jsem dostala pěkně seřváno ,ale ani mi to nevadilo pro kamaráda bych udělala cokoliv a v maléru jsem lítaly oba. Nějaký ten pátek po tom incidentu na Sloním hřbitově se Simba vydal do rokle ,kde podle výpovědi Scara umřel. Takovou pravdu jsem unést nemohla dlouho jsem doufala ,že je Simba furt živý a čekávala ho před hranicemi ,ale bylo to marné nevrátil se ani po roku. Lví říše si procházela tou největší bídou ,protože na trůně byl Simbův strýc Scar a všude byly jen hyeny a my jsme pro ně měly lovit. Jednoho dne jsem byla vysláná lovit někde jinde ,protože ve Lví říši nezůstala ani stopa po nějaké zebře nebo antilopě. Dostala jsem se až poměrně daleko lépe řečeno až k džungli ,kde jsem potkala prase se surikatou (Timona a Pumbu) a také Simbu kterého jsem ze začátku vůbec nepoznala ,ale on mě po nějaké době ano. Začaly jsme se objímat a nevím co všechno ,ale dost jsem se pohádaly ,protože odmítl se se mnou vrátit do Lví říše a svrhnout Scara. Byla jsem tak naštvaná a zároveň mě to tak mrzelo nemohla jsem ani uvěřit tomu jak se Simba změnil něco mi však furt dávalo naději. Po několika hodinách za mnou ,ale přišel s omluvným výrazem a my jsme se konečně vrátily do Lví říše svrhnout Scara. S obrovským odhodláním jsme se probojovovaly skrz hyeny a Simbovi se podařilo Scara svrhnout a se mnou po boku se konečně posadil na svůj trůn nebo lépe řečeno zařval si na Lví skále. Po roku její partnerství se Simbou se jim narodil syn Kopa byl to celý Simba vlastně Simba skoro jako přes kopírku. Užívala si mateřství jak jen mohla ,ale jednoho dne se stalo něco co jí zasáhlo do srdce. Simba našel jejich syna mrtvého a jí bylo jasné ,kdo v tom má pracky Zira.. Dlouho se z té situace vzpamatovávala a mezitím ani nevnímala okolí jakmile však jednou vylezla z jeskyně uvědomila si ,že neviděla svého partnera Simbu už několik týdnů. Poté jí každý potvrdil ,že král Simba záhadně zmizel. Netrvalo dlouho a i ona se objevila v jiném světě ve světě ,kde už nebyla lvice nýbrž člověk a ve městě jménem Storybrook. Z celého srdce by si však přála najít svého milovaného Simbu ,který je vlastně jenom to jediné co jí zůstalo.

Victor Frankenstein

8. prosince 2017 v 19:19 Postavy

Hráčka: Elle - Jméno: Franklin Godwin - Práce: Doktor magor - Věk: 23 let - Fc: George Blagden
Žil byl kdysi jeden chlapeček, který se až příliš moc zajímal o lidskou anatomii. Stal se jí dokonale posedlý. Chtěl vědět, jak co v lidském těle funguje, ale velký mezník v jeho životě přinesla smrt jeho matky. Od té doby jej zajímalo, jak by mohl přivést mrtvého zpět k životu. Jak rozdmýchat vyhaslou jiskru a zažehnout nový plamen. Nebylo tudíž divu, když se z Viktora Frankensteina stal doktor Viktor Frankenstein. Smrt jeho matky jej užírala jako každé dítě, ale po tolika letech už si téměř ani nepamatoval jaká byla. Přesto si jí přál vrátit k životu. Jeho otec i bratrové si mysleli, že zešílel. A ono to mohla být i vcelku pravda, jelikož se jako šílenec dost často choval. Mluvil si sám pro sebe, máchal rukama rychleji než Martin Rota, když se rozvášní a když už někomu něco vysvětloval, chrlil to ze sebe tak rychle, že ani jeho vlastní rodina nestíhala jeho myšlenkovým pochodům. Díky tomu jej také raději poslali … pryč. Otec mu zařídil byt hodně daleko od jejich zámku, aby svou šíleností ještě nenakazil své starší bratry. Kdyby snad Viktor nebyl takový polosociopat, snad by se ho to i dotklo, ale v jeho případě mu dokonale vyhovovalo, že měl klid na své experimenty. Začal s nimi doma, kdy se snažil rozhýbat lidská očka pomocí elektrošoků. Se svým vybaveným bytem mohl zajít dál. Mohl si sestavit svou vlastní lidskou hlavu z různých mrtvých kousků, které vyhrabal z čerstvě zakopaných hrobů. Každý den do ní napral několik voltů a každým dnem zvyšoval dávku až se konečně po měsíci dočkal záchvěvu. Jedno oko z celé hlavy mrklo. Mrklo na něj a Viktor z toho byl u vytržení. Byl tak nadšený, že se vydal na malou procházku, aby svou radost rozchodil. Na jednom náměsíčku si všiml jednoho tyrana, který týral nebohého hrbáče. V jiných dobách by mu to bylo ukradené, ale pomocník by se mu hodil a hrbáč mu jistě bude natolik vděčný, aby po něm toho příliš nechtěl. Proto jej od tyrana slušně zrekvíroval. Sledoval je až k jejich malému domečku, aby se tam v noci mohl vkrást a hrbáče ukrást. Od té doby se hrbáč Igor stal jeho pomocníkem. A vcelku šikovný a chytrým, až jej to samotného udivilo. Nebyl to takový debil za jakého jej měl. Díky němu se mu podařilo rozhýbat hlavu, kterou pojmenovali Puck. Když už hlava mrkala, hýbala vším, čím hýbat mohla, rozhodli se, že jí obdarují hlasivkami. Aby se obohatili o to, jak se taková hlava cítí. Igor mu sehnal hlasivky bývalé mrtvé zpěvačky z ulice, které připojili k hlavě. A jak ta jim zapěla. Celých pět vteřin než celá hlava vybouchla. Tak nebohého Pucka zakopali na zahrádce než se Viktor rozhodl zajít dál. Vytvořit novou lidskou bytost. Díky ní by věděl, jak postupovat k navrácení mrtvého k životu a poté by věděl, jak vrátit svou matku. Bez jediné chybičky, přesně takovou jaká byla. Blonďatý anděl, jediná osoba, kterou kdy miloval. Dobrá, i Igora začal svým způsobem milovat. Jako svého bratra. Když už mu Puck vybouchl, musel tu díru něčím zalepit. Celé měsíce navrhovali člověka, kterého mínili stvořit než byli připraveni k dalšímu kroku. A tím bylo sehnat všechny potřebné lidské části. Nesměli to být žádné chybné součástky, vše zdravé a celé. Shánění všeho potřebného jim také nějaký čas zabralo. Celkově pár měsíců. Co naplat, byli připraveni a mohli se pokusit o nemožné. Věděli, že nyní musí využít sílu blesků. Proto potřebovali i lepší místo. Vypravili se na jeden dlouho opuštěný hrad, který jim byl dobrým útočištěm a dobrým místem, kde se mohli pokusit o zázrak. Ale hrátky na Boha sebou vždy nesou negativní odezvy. Ve vesnici dost lidí naštvali nebo spíše pobouřili a tak se museli, co nejrychleji zdekovat na již zmíněný hrad. Po uspořádání všech věcí na hradě, se Igor s Viktorem dali do sestavování nové lidské bytosti. Hlavu na krk, údy k tělu, orgány dovnitř, žádný ven. Nastal den D! Den D s nehorázně se hodící bouřkou, která otřásala zemí. Nebylo lepšího počasí, které si mohli přát. Prozatím mrtvé tělo položili na kovovou desku a vyzdvihli ho do dostatečné výšky, co nejblíž k bleskovému divadlu. Další železa byli zabodána v jeho těle, aby blesk věděl, kam uhodit. Nemuseli dlouho čekat. Mnoho blesků udeřilo a mnoho zasáhlo cíl. A tělo ožilo! Žije to! Žije to! Jenže oživený člověk či monstrum, jak by se dalo nazývat, bylo nepřipravené na život. Začalo to sebou házet, deska se s ním utrhla a on spadl z několika metrové výšky na tvrdou kamennou plochu. Viktor se ulekl, že se jeho skvělý výtvor, jeho dítě zabilo, ale monstrum bylo v pořádku. Nezraněné, přesto stále zmatené a vyděšené. A co dělají zvířátka, když mají strach? Útočí. Jeho nový otec se mu pokusil pomoc a on na to odpověděl jediným vděkem, který ho v momentální chvíli napadl. Mrštil s ním přes půlku místnosti, kde si Viktor dokonale vyrazil dech. A samozřejmě nalámal i pár kostiček. Přesto se svého snu nevzdal. Neuznal, že pochybil. Za to Igor prozřel. Snažil se Viktorovi vymluvit, aby monstrum následoval, ale šílenému stvořiteli nebylo pomoci. Zanechal Igora za sebou a celý pomlácený se vydal za Prométheem, jak své dítě pojmenoval. Pronásledoval jej dnem i nocí. Ať se monstrum hnulo kamkoliv, Viktor byl za ním. Ale zcela podcenil svá zranění. S každým dalším dnem zpomaloval a zpomaloval a Prométheus se mu ztrácel a ztrácel. V nehostinné zmrzlé pustině už nemohl dál. Jediné čeho byl schopen, bylo svalení se na promrzlou zem, kde mohl jedině umřít. Akorát že neumřel. A jak došlo k takovému zázraku? Díky kletbě, která ho přenesla do Storybrooku, kde svá zranění vyležel v nemocnici, ve které sám byl doktorem. Doktorem, který si pamatoval zcela jiný život než který prožil.