Sven

18. prosince 2017 v 18:42 |  Postavy

Hráč: Elle - Jméno: Stan Reindeerer - Práce: Sochař a zelinář - Věk: 38 let - FC: Jim Carrey
Žil byl kdysi jeden malý sobíček, kterého před jistou zkázou zachránil zásah malého človíčka. Z dětského druha a mláděte soba se stali nerozluční přátelé. Sven byl prakticky jedinou rodinou, kterou Kristoff, malý osiřelý človíček měl. Pokud nepočítáme mluvící šutřiska, komunitu trolů, která se jich obou ujala a vychovala je. Z Kristoffa se stal kamenolamač, v čem mu s ochotou pomáhal Sven, o kterém by se dalo říci, že má srdce labradora, věrného psího společníka. Oba si byli tak blízcí, že i přestože Sven neuměl mluvit, Kristoff mu rozuměl. Dost často mluvil i za něj velmi legračním hlasem. Jak by se dal Sven popsat? Je velký, hnědý a má takové legrační paroží. Ještě něco? No … je to sob. Sven tu byl vždy pro Kristoffa, když se nacházel na křižovatce důležitých rozhodnutí a vždy se mu snažil dopomoci k té správné cestě. Jeho osobnost je téměř stejné jako Olafova, malého sněhuláčka. Oba jsou milý a rychle se dokáží spřátelit, proto si ho poté Sven i oblíbil, i když mu zpočátku chtěl sníst jeho mrkev, kterou měl jako nos. Vlastně se mu jí povedlo sníst, ale hned mu jí vrátil. Stejně dobrý vztah měl i s Annou, zalíbila se mu prakticky na první pohled, zvlášť když mu přinesla hromadu mrkví. Ale to jsme přeskočili od příběhu. Po zmražení království, se Kristoff a Sven chystají na další cestu na Severní horu. Nakupují v jednom obchodě vybavení a zásoby, kde se také poprvé seznámí s Annou. Obchodník si naúčtuje směšně vysokou cenu a Kristoff ho k jeho nevůli nazve křivákem. Ten je okamžitě vyhodí, ale oni se i přesto ubytují ve vedlejším seníku. Tam Sven poslouchá, jak Kristoff zpívá svou píseň o sobech, o kterých tvrdí, že jsou lepší než lidé. Co by se na tom Svenovi nemohlo líbit? Později se k nim přifaří i Anna, sestra královna, která uvrhla celé království do mrazáku, jelikož zaslechla, kam míří a potřebovala by odvoz. Kristoff přijímá až poté, co mu Anna předloží výbavu a pytel mrkví, které chtěli koupit. Sven byl zaručeně raději, že s nimi Anna půjde než aby někde zapadla nebo jí roztrhali vlci. Které samozřejmě na cestě též potkali. Ztratili přitom saně a Kristoff se chtěl vrátit, ale Sven ho nenechal. Nesnesl by pomyšlení, že by tam nechali Annu samotnou. Na to si jí až moc oblíbil. V lese později objeví Olafa, sněhuláka, kterého si Anna s Elsou v dětství vytvořili, akorát nyní byl až trochu moc živý. Sven si ho též oblíbí díky jeho ztřeštěné osobnosti, ale také díky jeho nosové mrkvi, ke které by se s chutí dostal. Jakmile konečně dosáhnou Elsina paláce, je nucen Sven zůstat dole, jelikož by nevyšlapal všechny ty ledově kluzké schody. Když se konečně Sven dočká jejich návratu nejsou sami. V patách jim je obrovský ledový obr, před kterým vezme nohy na ramena i Sven. Ten to sice vezme jinou stranou, ale brzy se všichni sejdou u krásného srázu, ze kterého popadají jako hrušky ze stromu. Jejich trable zaručeně nekončí, když zjistí, že je Anna nechtěnou náhodou Elsou očarována a pomalu, ale jistě umrzává. Proto jí vezmou k jejich adoptivní rodině, kde jim hlavní vůdce šutříků Pabbie prozradí, jak mohou Annu zachránit. Jedině polibek z pravé lásky jí zachrání před smrtí. Kristoff hned začne myslet na Hanse, muže, o kterém Anna tak básnila. Sven to viděl jinak. Byl svědkem toho, jak se ty dva sblížili, jenže Kristoff byl hlava tvrdohlavá a na hrbě svého přítele jí odvezl zpátky do Arrendellu. Ponechal jí tam v Hansových rukách a odešel. Opět k nelibosti Svena. Rozhodně by ho měl poslouchat častěji, slepoun tupý! Kristoff se po cestě utápěl v depresi, zatímco Sven se mu snažil domluvit, aby se vrátili. Proběhla menší hádka, což je velmi vtipné, když tu mluvíme o člověku a sobovi. Během jejich argumentace postihla Arendelle krutá sněhová bouře. Až to konečně dokopalo Kristoffa k tomu, aby naskočil na Svena a vypravil se Anně na pomoc, i když ještě netušil, že jí bude doopravdy potřebovat. Po jejich cestě po zamrzlé vodě se bouře čím dál víc stupňovala, což přimělo Svena běžet rychleji. Jenže led se začal lámat a aby zachránil Kristoffa, vyhodil ho ze svého sedla a sám spadl do vody. Chvíli to vypadalo, že je po Svenovi, ale tenhle sob má sakra tuhý kořínek. Ke Kristoffově úlevě se mu podařilo vyplavat na nejbližší kus ledu, kde dal najevo tomu tupému človíčkovi, aby pokračoval za Annou. Po nějaké době se mu podaří dostat za ostatními, aby ke své hrůze zjistil, že je z Anny kus ledu. Přidá se ke smutnění do té doby než Elsina láska prolomí kletbu a Annu přivede zpět k životu. K jeho radosti si i Elsa uvědomí, jak odmrazit království. Během toho Sven chytá nadšením sněhové vločky. Za jeho statečnost je později odměněn medailí cti, i když pro něj větší odměnou je to, že se Kristoff konečně uráčí vyznat své city Anně. Ještě před tím od Anny dostanou zbrusu nové saně. Vše by mělo šťastný konec, kdyby pohádkové země nepostihla kletba a oni se neocitli ve Storybrooku. Ze Svena se stal člověk bez vzpomínek na jeho přátele, alespoň do doby než kletba pominula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama